Humans of My Street Films: Diana Tabakov

Stálým členem poroty soutěže My Street Films je vedoucí projektu Diana Tabakov. Co ji přivedlo k dokumentárnímu filmu a proč se rozhodla podporovat v tvorbě amatérské tvůrce?

Kromě projektu My Street Films jsi také dramaturgyní online portálu DAFilms.cz, který nabízí legálně ke zhlédnutí dokumentární filmy. Jak ses k dokumentu dostala a co specifického v něm hledáš?

K dokumentárnímu filmu jsem se poprvé dostala ve svých 15 letech, kdy jsem během studií na gymnáziu v Hradci Králové začala točit své první krátké filmy. Šlo o naprosto konvenční portréty punkových kapel nebo malířů, absurdní etudy. Zkrátka jsem točila svůj malý svět, fascinoval mě film, malovat mi bohužel vůbec nešlo. Přihlásila jsem se do kroužku, který mi poskytoval techniku a základní zázemí. Po maturitě jsem na dokument trochu zapomněla, zůstala jsem u slov a četla knihy. Nicméně toto nefilmové období dlouho nevydrželo a vydala jsem se do světa studovat dokumentární film. Od té doby už jsem se nevymanila a nevím, jestli to někdy budu ještě umět. 

Za svoji kariéru jsi viděla hodně dokumentů. Co tě vedlo k tomu založit My Street Films, projekt, který se primárně zaměřuje na filmové nadšence?

Ano, viděla jsem už stovky a tisíce festivalových dokumentů. Je to krásné. Pravdou je, že těch filmů je čím dál víc, na jeden dokumentární festival se jich může hlásit řekněme 3000 ročně, takže celkově jich vzniká řekněme 10 000 za rok. Tvorba se skutečně velmi demokratizovala. Existující projekt My Street Films, který založil britský antropolog Michael Stewart, mě zaujal právě proto, že vyzývá veřejnost, která již tvoří audiovizuální díla, aby je umísťovala na online mapu. Pro českou veřejnost mi osobně přišlo důležité navázat na významnou tradici amatérského filmu a poskytnout zájemcům možnost dovzdělávat se. Vést o filmu a jeho tvorbě dialog. Manuál na použití kamery zčásti může nahradit YouTube kanál, ale to, jakým způsobem vidět svět okolo nás, jak vytvářet významy a dramaturgicky ucelená díla, to si lze osvojit jen v diskuzi se zkušenými filmovými tvůrci. Nejsem zastáncem toho, že by každý měl točit filmy. Cílem není sbírat miliony nedokonalých filmů, ale naopak pomáhat těm, kteří tvoří, své filmy neustále rozvíjet v dialogu se zkušenějšími. Takový trochu renesanční model výuky… 

Jsi porotkyní soutěže každý rok. Můžeš popsat trendy a proměny za poslední čtyři roky u snímků, které se do soutěže hlásí?

Trendy nepozoruju. Vidím je třeba v designu, ale ve filmu je nevidím, minimálně ne u amatérského filmu, který není formován filmovými workshopy a průmyslem. U amatérského filmu je největším úskalím vlastní hlas. Myslím, že mnoho tvůrců kopíruje konvence, aby tak naplnili svou touhu natočit "velký" film. My však hledáme režiséry, kteří nám ukážou autentický pohled na svět, ať už jde o jasný politický názor, progresivní filmovou formu či neotřelý koncept. Takové filmy se snažíme vždy upřednostnit, protože chceme podpořit umělecký talent, který za nimi stojí.