Praha - město duchů? Vítězný film kritizuje bytovou politiku

Známe nejlepší My Street film roku 2018! Porota ve složení Hanka Třeštíková, Saša Uhlová a Diana Tabakov vybrala film Barbory Šimkové Vidíš Praha!, autoportrét samoživitelky bojující o své právo na důstojné bydlení. 

Na druhém místě se umístil film Pár slov k neposlušnosti (autorky: Míša Weingartová, Tereza Langrová), na třetím skončil Bůh bez domu, dům bez Boha (autorky: Sára Englišová, Kateřina Tisová). Slavnostní vyhlášení vítězných snímků proběhne v pražském Kině Světozor ve středu 3. 10. 2018 v rámci festivalu Film a architektura. Všechny tři filmy se budou promítat na MFDF Ji.hlava a vítězný film získá také mezinárodní distribuční podporu na online platformě dokumentárních filmů DAFilms.cz.

Bydlení v krizi
„Snímek zachycuje jeden z velkých problémů současné metropole, kterým je čím dál víc nedostupné nájemní bydlení a s ním související vylidňování centra,“ říká o vítězném filmu Vidíš Praha! Barbory Šimkové porotkyně, investigativní novinářka Saša Uhlová. „Na příběhu samoživitelky s dítětem, daném do kontrastu s projevy nijak neregulovaného turismu, sledujeme jeden z mechanismů, kterým se z centra Prahy stává město duchů.  Autorce se podařilo s plnou vahou položit otázku, jakou vlastně chceme Prahu. Její práce má potenciál donutit diváky k zamyšlení, zda by nebylo dobré udělat něco pro to, aby se v našem hlavním městě dalo i do budoucna žít,“ hodnotí film Uhlová. Autorka vítězného filmu sice zpracovala svůj osobní příběh, problém je ale podle ní obecnější. „Myslím si, že bydlení je v současné době ve velké krizi, která začíná být citelná pro širší vrstvy, nejen pro úplně nízkopříjmové skupiny,“ říká Barbora Šimková. „V ideálním případě by měl můj film změnit bytovou politiku a vyburcovat další lidi, aby se podělili o svůj příběh, a třeba se i semkli v boji za lepší bytové podmínky,“ dodává Šimková, studentka brněnské Fakulty výtvarných umění.

Nebát se být neposlušný
Na druhém místě se umístil snímek o členech ekologického hnutí Limity jsme my s názvem Pár slov k neposlušnosti, který natočily Míša Weingartová a Tereza Langrová, studentky Mezinárodních teritoriálních studií na FSV UK. Podle porotkyně Saši Uhlové se jejich film pohybuje na hraně dokumentárního filmu a zpravodajské relace. „Díky němu můžeme pozorovat přípravy občanských aktivistů z hnutí Limity jsme my i nástup do přímé akce. Aktivismus je částí společnosti vnímán jako něco negativního a autorům se zde podařilo tento stereotyp nabourat. Skrz postavy promlouvající ve snímku v přirozeném prostředí klimakempu může i divák, který dosud nepomýšlel na občanskou neposlušnost, pochopit, že jsou chvíle, kdy je potřebná,“ říká Uhlová.

Důstojnost a soucit
Třetí místo obsadil film autorské dvojice Sára Englišová - Kateřina Tisová Bůh bez domu, dům bez Boha, který přibližuje práci kazatele Petra Ševčíka, působícího v sociálním centrum Naděje u pražského Hlavního nádraží. „Film přináší zprávu zevnitř instituce, která se věnuje pomoci lidem bez domova. Kromě služeb, které si u charitativní organizace tohoto typu, umíme představit, poskytuje prostor i pravidelným setkáním s náboženským obsahem. Kromě zprávy o způsobu, kterým se zde lidem bez domova pomáhá, přináší snímek i zprávu o lidech, kteří si sem pro pomoc chodí, pohledem, který nikterak nesnižuje jejich důstojnost. “ říká o filmu porotkyně Saša Uhlová. Autorky filmu jsou studenty politologie, Sára Englišová ji studuje na Filozofické fakultě UK, Kateřina Tisová na Fakultě sociálních věd.