První rande s autory

Viola Ježková a Ivo Bystřičan, sami filmaři a pedagogové, budou v následujících měsících konzultovat filmové nápady, jejichž autoři se přihlásili do jarní soutěže námětů. Můžeme se těšit na filmy, které nahlížejí na vybraná témata antropologickou i poetickou perspektivou, řeší proměnlivost okolní přírody, architektury i společnosti, překonávají hranice států, ale třeba i dne a noci.

Patří k nim Tereza Plavecká, která by ráda natočila dokumentární esej vycházející z prostředí Čimického háje, v jehož blízkosti vyrůstala a vybudovala si tak silný osobní vztah ke kousku městské divočiny. Lucie Machartová, autorka krátkého snímku Z ničeho nic, se naopak ve městě zajímá o opuštěné budovy a nevyužívané prostory. I z toho důvodu ji fascinují lidé kolem Autonomního sociálního centra Klinika, kteří rostou stejně volně jako plody na komunitní zahrádce. Václav Holas ve svém snímku představí činnost jiné sousedské skupiny, a sice Baráčníků. Ti by sice s komunitou okolo Kliniky nejspíš našli společná témata k hovoru, oslovovat mladou generaci se jim ovšem nedaří. Fascinující tradicí, která přežívá i ve světě seznamovacích aplikací, je chovatelská burza, jejíž atmosféra upoutala Pavlu Mudrákovou. Nejeden z účastníků filmové dílny se hlásí k dobrovolnému výletu do Hodonína, kde v neděli před svítáním ožívá nepolapitelný organismus tvořený chovnými zvířaty pod dohledem prodejců, kteří svými hlasy bojují o pozornost a ty nejlepší úlovky. 

Širín Nafariehová svůj film věnuje mladým lidem, kteří stojí na pomezí nejrůznějších kultur – české a íránské, islandské či ukrajinské, holandské nebo indonéské. Téma národní identity zkoumá i Míla Bednářová (autorka filmu Ocenění), která je původem z Ukrajiny, ale vyrostla tady a prošla českým vzdělávacím systémem. Také ona je obklopena přáteli, jejichž rodiče pocházejí z nejrůznějších koutů světa, a oni si tak občas připadali trošku „divní“. S tím by zřejmě chvílemi souhlasila i Saša Gamak, která se přistěhovala na Lidickou ulici v Brně a s gustem pozoruje, jak se během dne mění provoz zdejších podniků (od obchodů a divadlo přes rychlé občerstvení a bary) i vzhled a příčetnost kolemjdoucích.

Ostravsko by si mohlo najít své místo na online filmové mapě díky snímku Dominika Vontora, který by rád natočil portrét místních horníků a průmyslu, jenž formoval charakter celého regionu. V kontrastu s ním stojí námět Natalie Gravernor, která by ráda pohlédla na Prahu coby oblíbenou filmovou lokaci, ať už hraje ve filmu v převlečení za jiné evropské město, nebo se předvádí jako fascinující místo, které formuje charakter a životy svých obyvatel.    

Už jste se zamilovali? My máme zálusk na celou řadu námětů a už se těšíme, jaké filmy vzejdou z tohoto prvního seznámení. Pokud jste svůj námět nestačili přihlásit, neklesejte na mysli – soutěž hotových filmů uzavíráme až 15. září!