„Scenáristika není jenom psaní literárních scénářů. Lidé mají v hlavách ukryté různé představy a vize, někdy je stačí jen malinko pobídnout a sledovat, co se bude dít dál. Jenom popostrčíte zárodek příběhu a ten se pak bude koulet sám a nabalovat na sebe další události. Když se vám nebude líbit, jakým směrem se příběh ubírá, stačí mu dát další impuls a znova sledovat dění. Tohle může a asi má dělat scenárista, který nemusí mít jenom papír a tužku, stačí mu přeci kamera a lidi před ní, které může svým svérázným způsobem dorovnávat do příběhu,“ říká Martin Ryšavý.