Zkouška sirén // Hana slaninová
Environmentální žal, kolektivní deprese, odcizení a zrušená budoucnost: „Kde hledat energii předstírat, že životy v tomto světě jsou žitelné?“ Materiální i mentální časoprostor vyhraněn snaze porozumět světu, kritickému myšlení i imaginaci, se pro generaci narozenou na sklonku tisíciletí stává podmínkou žitelnosti. ooh that’s okay navrhuje *deník* jako mediant sebelásky. Voice-overy našich deníkových záznamů vytváří dialog s vizuálním jazykem vlogu. Vzniká tak paralela deníku, kdy mobilem pořízené video-záznamy stejně jako popsané stránky notesu nesou sebekomunikační charakter. Dílo se přidává ke snahám detabuizovat mentální zdraví a to tím, že jeho boje zobrazuje v každodennosti – jako praxi. Dílo investuje do rozdílu mezi způsoby exprese autorek a chápe interdisciplinaritu jako dialog mezi různými epistemickými formami za účelem zkoumání nových figurací teoretické i vizuální produkce.
Ooh that’s okay // Markéta Slaná & Eliška Plíhalová
Dostala jsem chuť křičet. Zničehonic. Všechny moje myšlenky v tu chvíli směřovaly k tomu, abych se ovládla a nezačala doopravdy řvát. Jen jsem si v duchu říkala: hlavně nekřič. Vydržela jsem to a zůstala jsem potichu. Ale ten pocit, to vnitřní pnutí, ve mně nějak zůstalo. Začala jsem hledat místo, kde by to šlo – křičet bezpečně a přitom svobodně. Našla jsem sirény.
Kate – Jmenuju se Katka, jsem studentka 4. ročníku Multimédií na VŠE. Těžko říct, jestli bych si dokázala představit život bez takového druhu umění jako je film. Ráda koukám na ně, natáčím a i jezdím na filmové festivaly. Rok zpátky jsem začala točit dokumentární film, ale kvůli pandemii jsem bohužel musela natáčení přerušit, ale už v říjnu plánuju pokračovat.
