my street films online – tam, kde právě jste 

4. sekce // dotknout se paměti

Místa naší minulosti ožívají v sekci, která rozhodně nepřipomíná naučné historické filmy. Autoři těchto krátkých snímků neváhají využívat postupy hraného filmu, výtvarné stylizace, dadaistickou scénografii či černobílý 8mm materiál. Objevují tak možnosti, které jim film nabízí, aby se alespoň krátce dotkli minulosti a přivlastnili si ji.

Paměť ve vězení 

Šimon Gogola

Autor se s kamerou vydává do prostor uherskohradišťské školy, která dříve sloužila jako věznice. Jak se historicky významná budova promítá do životů lidí, kteří v ní tráví celé dny? A je vůbec možné pochopit, co se mezi jejími zdmi dříve odehrávalo? Přímé konfrontace se studenty a učiteli prohlubují mlčenlivost budovy i obtížnost vztahovat se k nepříjemné minulosti.

Messestraße Elf

Lenka Kerdová

 

Autorka se vydává na osobní průzkum vztahů mezi vzpomínkami a místem. Tato cesta ji dovede z jejího bytu v pražském Malém Berlíně až do Berlína skutečného. Paralely jejího osobního života se protínají se životem bývalé obyvatelky pražského bytu a společně tak tvoří intimní film o tom, jak v minulosti někoho jiného můžeme objevit vlastní smíření.

Olivová hora
Roger Nicholas

 

Potkáváme je na svých pražských vycházkách, i když je není těžké přehlédnout – mosazné dlaždice s vyrytými jmény a polozapomenuté zarostlé náhrobky. Jak spolu souvisí? Proč je důležité minulost hledat a čistit? Autor zkoumá zapomínání a vzpomínání jako vztah mezi živým a mrtvým. Ocitá se mezi rituálem a filmem. Nejdřív bylo slovo, pak zpívali ptáci a nakonec tu sedí kameny a nápisy.

ČHOS

Marie Lukáčová

 

Silně vizuální film rozehrává na scéně vztahy, které odkazují k tématice statického obranného pásma, jež bylo budováno před 2. světovou válkou v československém pohraničí. Futuristické ladění absurdních obrazů a odhodlanost hrstky oddaných vytváří svébytnou filmovou esej, jejíž zkratka odkazuje k Československému Hraničářskému a Obrannému Společenství.

Stopovaná

Petra Krejčová

 

Autorka nás vede po stopách šipek namalovaných na starých fasádách plzeňských domů. Pátráním po původu a účelu těchto šipek nás provázejí místní obyvatelé, kteří je mají denně na očích, a přesto dost dobře nevědí, kam ukazují. Tajemství odhalí až ti, kdo si velmi dobře pamatují.

E.A.H. e.a.h. eah

Anna Ouřadová

 

Emmerich Alois Hruška je dnes zapomenutým autorem, na jehož hrob květiny již nikdo nenosí. Alespoň do chvíle, než se autorka filmu rozhodne hrob adoptovat a s ním oživit literární odkaz svérázného umělce. V groteskní inscenaci, ve které nechybí ani hřbitovní duchové, se setkává kafkovská byrokracie s oslavou života a tvorby E. A. H.