Filmy z workshopů 2021

Petr Žemla

 
Vítek a Pepa jsou bratři, které vedle bratrství pojí také vášeň k parkouru. 
 
Namísto městských kulis a party kamarádů jim však musí vystačit okolní prostředí a hřiště, které jim rodiče postavili na zahradě.
Může to stačit?
 

Marie Sieberová

 
Moje máma spojuje lidi ze zastávky na zastávku coby tramvajačka. 
 
Ráda se digitálně spojuje s lidmi po celém světě prostřednictvím rádiových vln coby radioamatérka. 
 
Spojení se mnou je vzdálené a těžko dosažitelné.

Kateřina Wiecková

 
Obtěžování žen muži je pokládáno za běžnou a tolerovanou součást našich životů. 
 
Film skrze výzkum a konkrétní svědectví překvapivě a sugestivně odhaluje, kolik žen má s obtěžováním přímou zkušenost. Bez obviňování vyzývá muže, aby si lépe uvědomovali své chování vůči ženám. 
 
Snaží se motivovat ženy k práci na sobě, odvaze ozvat se a být sama sebou.
 
Film usiluje o účast na festivalech a ke zhlédnutí bude dostupný později.

Markéta Slaná, Eliška Plíhalová

Deníkový film posouvá možnosti vlogu a stává se osobním svědectvím o životě ve světě, jehož problémy jsou na jednoho člověka až příliš veliké.
 
Environmentální žal, kolektivní deprese, odcizení a zrušená budoucnost: „Kde hledat energii předstírat, že životy v tomto světě jsou žitelné?“
 
Film dospívá k naději, kterou nachází ve významu každodennosti a v sebelásce.

Hana Slaninová

 
Dostala jsem chuť křičet. Zničehonic. Všechny moje myšlenky v tu chvíli směřovaly k tomu, abych se ovládla a nezačala doopravdy řvát. Jen jsem si v duchu říkala: hlavně nekřič. Vydržela jsem to a zůstala jsem potichu. Ale ten pocit, to vnitřní pnutí, ve mně nějak zůstalo. Začala jsem hledat místo, kde by to šlo – křičet bezpečně a přitom svobodně. Našla jsem sirény.

Christopher Pauliny

 
Skupina chalanov, čo skejtujú a snažia si nájsť vlastnú cestu životom.

Barbora Žentelová

 

Film zobrazuje intimní zpověď jedné ženy o feminismu ve 21. století. Otevírá téma znásilnění, potlačených vzpomínek, různých podob sexismu a dalších aspektů, které ovlivňují její osobní percepci feminismu.

Erika Hajzoková

 

Trochu o ľuďoch, trochu o noci, o dianí pod povrchom. Cez okno štvrtej hodiny rannej.

Lívia Valková

 

Aký vzťah existuje medzi nami a sochami? Sú to len nehybné objekty, alebo medzi sebou navzájom možme cítiť blízkosť? Absentujúce vzory sú o mojom aj generačnom smútku a úzkosti, o (ne)konečnej patriarchálnej spoločnosti, ale aj o hľadaní empatie s neživými bytosťami.

Veronika Onheiserová

 

Věřím, že loučit se je důležité, protože loučení zároveň obsahuje naději na opětovné shledání. Rituál. Slib. Ne sbohem, ale na shledanou.

Nikola Balajková

 

Zdeněk a Lenka, dva lidé, kteří se navzájem našli, avšak geneticky se k sobě nehodí. Dva synové, kteří se zdáli být obrazem svých rodičů a nadějí na spokojený život. Pouze však do doby, než se jim začala projevovat vzácná nemoc. Jak reaguje maminka plná očekávání a otec odhodlaný starat se o svoji rodinu, když zjistí, že jejich děti po nich nezdědili barvu očí, ale fatální nemoc, která jim předpovídá jen pár let života? Je možné se v takové situaci těšit z budoucnosti, snít a plánovat?
Film, jako projev respektu k lidem, kteří se nevzdali, naučili se žít okamžikem a vnímat důležitost života druhých.

Petra Stěhulová

 

Vím jistě, že až umřu, chci být stromem. Asi javorem. Zkrátka chci tu být po smrti ještě nějakou dobu, alespoň v téhle podobě. Stát se přírodou. To mě uklidňuje a dává smysl.

Petr Jedlička

 

Film je o mém bratrovi Quirinovi, který se dokázal poprat se životem.

Kristýna Pěničková a Alžběta Petrův

 
Zaměřily jsme se na pojem alternativní pravda. Jde o termín, který byl v roce 2017 zařazen do Urban Dictionary, a v současnosti se stává jedním z nejběžněji používaných, často právě v kontextu s probíhající pandemií. S rozmachem nejrůznějších informačních kanálů se rozšiřuje i lidské vnímání a následná potřeba vlastní interpretace toho, co za pravdu považujeme. Lidé si častěji, než dříve, kladou otázky: “Existuje jedna pravda?“ a “Jak si něco takového může myslet?“ Těchto otázek se týká náš dokument.

Veronika Jílková

 

Návrat domů pátrá po důvodech, kvůli kterým se lidé stěhují do Prahy a nadále v ní setrvávají. Po zkušenosti s pandemií zvládáme online téměř všechno, odkudkoli. Co tedy náplavám brání vrátit se domů, do kraje, odkud pocházejí? Mezi většinovou motivací nacházíme také hlubší důvody a nesamozřejmé možnosti, které velkoměsta nabízejí – v tomto případě zejména ženám.

Abigail Karla Dovala

 

Audio tohoto filmu, by mělo lidem přiblížit, co všechno se může stát ve válce. Zatímco video by Vám mohlo připomenout proč znovu vstát, i když budeme na dně.

Michaela Kozáková

 

Audiovizuální počin o říčním břehu a řece v člověkem upraveném prostředí – městě. Impulsem ke vzniku byl osud říčky Ponávky svedené do podzemní stoky za účelem eliminace záplav. Ty se děly v důsledku předešlého vysušení rybníků na jejím toku a kvůli narovnání koryta. Fieldrecordové nahrávky a samply jsou vrstveny, deformovány a doplněny o elektronické prvky s pokusem dojít k imaginativnímu a neantropomofnímu vnímání pomyslného vypravěče: říčního břehu.

Ondřej Teplý

 
Po roce a půl každodenního života vedle staveniště se dvě oddělené, ale blízké reality vyvinuly v hlučný,  jednostranný milostný příběh.

Viktorie Aldabagh

 
Moje máma i můj táta jsou oba z jednovaječných dvojčat. Kdo je kdo, co je já a co je my a kdo je lepší šachista? Hledej dva rozdíly je film o hledání sama sebe, když člověk chodí po světě ve dvou.