My Street Films Award 2024: Známe vítězné filmy!

Autor
Datum

Jedenáctý ročník My Street Films Award vyhlašuje nejlepší krátké filmy. Vítězné filmy již tradičně vybrala vedle odborné poroty také porota studentská, ocenění letos získali dva portréty otců a jeden portrét místa. Studentská porota vyzdvihla upřímnou zpověď o těžkostech mateřství. Čtyři  vítězné filmy budou premiérově uvedeny na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava za účasti svých autorů*ek.

Soutěži předcházely filmové workshopy určené začínajícím filmařům*kám, kteří si pod vedením filmových profesionálů*ek osvojili základy filmové tvorby. Tento rok workshopy probíhaly v Praze, Brně a Ostravě. Všechny filmy, celkem 21, natočené během těchto workshopů, postoupily automaticky do soutěže My Street Films Award. Tato soutěž je otevřená také široké veřejnosti, přičemž jedinými podmínkami jsou dokumentární forma a maximální délka 10 minut.

Odbornou porotu tvořila trojice filmových profesionálů*ek, kteří reprezentují pestré zkušenosti z oboru kinematografie. Patřila k nim filmová recenzentka Kristina Roháčková, režisér Jan Hušek a Diana Tabakov, zástupkyně šéfredaktora iVysílání České televize a vedoucí projektu My Street Films.

Odborná porota ocenila celkem tři snímky: dva portréty otců a jeden portrét místa. Všechny vítězné filmy se zaměřují na autorské zkoumání osobního vztahu mezi tvůrcem a jeho protagonistou, přičemž klíčovou roli v nich hraje téma paměti. Prvním z oceněných snímků je Táta básník života, který o svém otci natočil Antonín Korb. Autor ve filmu nastiňuje různé etapy tátova života, jeho zájmy, hudební tvorbu i pracovní zkušenosti, od lodního kuchaře až po provozovatele čajovny. Porota film ocenila „za odvahu portrétovat svého vlastního otce a umět se s ním zasmát. Je to film o synovi, který chová obdiv ke svému otci. Sdílí s námi fragmenty života tohoto blízkého člověka podobně, jako nám zůstávají v mysli střípky vzpomínek na společné zážitky. Jedná se o autorsky vyspělé dílo, u kterého sedmiminutová stopáž nestačí a nechává nás, jak se říká v angličtině, chtít více.

Ocenění získává také Andrea Vašků se svým krátkým snímkem Ryby, v němž zkoumá vztah otce a dcery poté, kdy otec onemocněl a musel přestat pracovat, což jej dovedlo zpátky k rybaření. Rybník funguje jako omezující prostor a kontemplativní zrcadlo nitra, kde se odráží jejich vztah, zatímco ryby v tomto vodním mikrokosmu netuší, že se také mohou stát kořistí. Porota snímek ocenila „za zručné propojení poutavé vizuální stránky s jímavým voiceoverem. Autorce se podařilo provést diváky metaforickou cestu dcery do nitra svého otce a vytvořit z ní krásný, silně autorský a autentický film.

Další ocenění si odnáší Namiko Sakamoto, Japonka žijící v Česku, která se ve svém snímku Ukradl jsi mé srdce vydává do obce Nikaho v japonské prefektuře Akita. Město Nikaho vzniklo teprve v roce 2005 po sloučení tří vesnic a vyniká vysokým podílem obyvatel starších než 65 let. Dokument se zaměřuje na otázky identity a příslušnosti, zkoumá pouta a kořeny, a reflektuje pocit „ibašo“, tedy místa, kde se člověk cítí dobře. Dle hodnocení poroty představuje tento film „nostalgickou poznávací procházku po místech, ze kterých autorka pochází, a klade zásadní otázky o tom, co vytváří náš vztah k místu a kde se cítíme doma. Autorčino vyprávění je obohaceno o sympatickou familiárnost, která nás okamžitě vtahuje do jejího světa. V rozhovoru sama se sebou, ale i s námi jako diváky, navozuje atmosféru, jako bychom byli staří známí, což umocňuje osobní a intimní povahu filmu. Během společného putování se téměř stáváme součástí jejího příběhu, což zanechává silný dojem a nutí nás zamyslet se nad našimi vlastními vazbami k místům, která milujeme.

Studentská porota přinesla svěží pohled mladého publika, ale také reprezentovala celou škálu znalostí, dovedností a pohledů na filmovou tvorbu. První porotkyní byla Šárka Vlasáková, která vystudovala žurnalistiku a nyní pokračuje ve studiu v oboru psychologie. Vedle ní v porotě zasedl Richard Kozák, student VOŠ Publicistiky, který se sám zabývá filmovou tvorbou. Trojici porotců doplnila Eliška Dobnerová, studentka Kulturní antropologie a etnologie na FF UK, která čerstvě nastoupila na dokumentární tvorbu na FAMU.

Studentská porota udělila ocenění filmu Lenky Čápové Jeho celý vesmír za jeho „upřímnou zpověď o těžkostech mateřství. Film se zaměřuje na málo viditelné téma krize mateřství a vyčerpávající vztah matky k dítěti, přičemž režisérka citlivě odhaluje intimní a psychicky náročné chvíle rodinného soužití. Cyklické prvky dokumentu reflektují stereotypy genderového rozdělení rolí, které jsou na druhé straně vyváženy láskyplnou péčí.

Vítězné snímky budou za osobní účasti autorů premiérově uvedeny na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Výběr nejlepších přihlášených snímků si mohou diváci s festivalovou akreditací pustit také v rámci programu Ji.hlava Online.