Vítězné filmy

Vítězné filmy 2018

Vidíš, Praha

Snímek zachycuje jeden z velkých problémů současné metropole, kterým je čím dál víc nedostupné nájemní bydlení a s ním související vylidňování centra. Na příběhu samoživitelky s dítětem, daném do kontrastu s projevy nijak neregulovaného turismu, sledujeme jeden z mechanismů, kterým se z centra Prahy stává město duchů. Autorce se podařilo s plnou vahou položit otázku, jakou vlastně chceme Prahu. Její práce má potenciál donutit diváky k zamyšlení, zda by nebylo dobré udělat něco pro to, aby se v našem hlavním městě dalo i do budoucna žít.

Pár slov k neposlušnosti

Film se pohybuje na hraně dokumentárního filmu a zpravodajské relace. Díky němu můžeme pozorovat přípravy občanských aktivistů z hnutí Limity jsme my i nástup do přímé akce. Aktivismus je částí společnosti vnímán jako něco negativního a autorům se zde podařilo tento stereotyp nabourat. Skrz postavy promlouvající ve snímku v přirozeném prostředí klimakempu může i divák, který dosud nepomýšlel na občanskou neposlušnost, pochopit, že jsou chvíle, kdy je potřebná.

Bůh bez domu, dům bez Boha

Film přináší zprávu zevnitř instituce, která se věnuje pomoci lidem bez domova. Kromě služeb, které si u charitativní organizace tohoto typu umíme představit, poskytuje prostor i pravidelným setkáním s náboženským obsahem. Kromě zprávy o způsobu, kterým se zde lidem bez domova pomáhá, přináší snímek i zprávu o lidech, kteří si sem pro pomoc chodí, pohledem, který nikterak nesnižuje jejich důstojnost.

 

Vítězné filmy 2017

Černý most

Porota ocenila film za vyzrálou narativitu, schopnost dotáhnout příběh do pointy a především představit společensky aktuální konflikt bez očerňování jakékoli ze stran. Film je upřímný, autentický, a ačkoli hovoří o složitých tématech, jako je multikulturalismus a xenofobie, nechybí v něm humor typický pro českou dokumentární tvorbu.

Jiná perspektiva

Snímek získal druhé místo v soutěži díky svému neotřelému konceptu, který reflektuje a zároveň rozvíjí mediální obraz dne významného pro českou historii. Zaznamenaný observační materiál a rozhovory s lidmi jsou sestřihány s citem pro rytmus a tvoří pestrou mozaiku všedních okamžiků tohoto svátečního dne.

Nositelé života

Pavla Mudráková získala zvláštní uznání poroty zejména za svou schopnost vyzdvihnout v realitě okolo sebe filmové drama.

Les

Druhé zvláštní uznání získala Tereza Plavecká za svůj cit pro poetiku a schopnost ve filmu ztvárnit svůj vlastní pohled a hlas.

 

Vítězné filmy 2016

Co dělat, když vlaky projíždí

Snímek zvítězil díky svému jednoduchému observačnímu přístupu, který nechává vyniknout hlavní hrdiny jakožto samostatné osobnosti, které však spojuje silné přátelství. Film je zároveň natočen bez sentimentu, s odstupem - a přesto empaticky. Snímek byl mimo jiné nominován na Cenu Pavla Kouteckého.

Messestraße elf

Porota film ocenila za autorský přístup k historicky důležitému tématu. Dokument je portrétem jednoho bytu, malého a velkého Berlína, který spojuje režisérku a jeho dávnou obyvatelku.

Lítalo se tam vzducholodí

Snímek je výjimečný svou formální nápaditostí, která podporuje lokálně důležité téma a vytváří napětí mezi subjektivním a objektivním, mezi mýtem a realitou.

 

Vítězné filmy 2015

Stopovaná

Autorka velmi živým a poutavým způsobem představila architektonický prvek odkazující k historii jednoho domu a k pozůstatkům druhé světové války. Film čerpá z názorů kolemjdoucích, svou formou však dalece přesahuje běžnou anketní metodu. Poukazuje na detail, za kterým se skrývá mnoho velkých příběhů, které může vyprávět jen určitá generace obyvatel tohoto domu. Tématem se tak film nejvíce přiblížil povaze soutěže My Street Films.

The Place

Autorka velmi citlivě nahlíží na zdánlivě běžné místo očima cizinky a tím vytváří esejistický portrét jednoho pražského parku.

ČHOS

Film reaguje na aktuální téma hranic a identity, z autorského vkladu režisérky je patrná snaha vyzkoušet si různé postupy - komentář, inscenované videoartové pasáže, animace.

 

Vítězné filmy 2014

Na Knížecí

Propracovaný portrét domu i ulice skrze vyprávění pamětnice, v němž se režisérce podařilo esteticky poutavě a s citem pro detaily vytvořit hlubší výpověď o konkrétním místě, a tím se také nejvíce přiblížila cíli projektu My Street Films.

Za plakátem

Autor vychází ze společenského tématu, s nímž se mohou identifikovat obyvatelé jakéhokoli města. V esejistické stavbě se film kromě konkrétního příběhu života za okny překrytými reklamou dostává i do obecné úvahy o tom, co je za tímto fenoménem. Oceňujeme snahu o vlastní filmovou řeč v precizní práci s obrazem a zvukem.

Zahrajte to znovu kluci!

S humorem poznáváme minulost i přítomnost jednoho podniku skrze střet dvou světů.