Krátké dokumentární filmy, které s citlivostí a autorskou vyzrálostí otevírají osobní i společenská témata – takové jsou vítězné snímky letošního, již 12. ročníku soutěže My Street Films Award. Odborná i studentská porota vybraly čtveřici filmů, které budou mít premiéru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

V odborné porotě letos zasedli: Barbora Sliepková, slovenská režisérka dokumentárních filmů, Zdeněk Blaha, dramaturg a konzultant v oblasti dokumentu a VR/XR projektů, a Vladimír Turner, multidisciplinární umělec pohybující se mezi filmem a výtvarným uměním. Porotci se shodli na trojici vítězných filmů: Dcera jako sviňa, Neotvírat a Divizny, které se každý jiným způsobem dotýkají témat rodinných vztahů, osobních obav i hodnoty přátelství.

Studentská porota, tvořená Sárou Houzarovou, Kryštofem Kočtářem a Annou Dostálovou, se rozhodla ocenit snímek Děloha+. Ten otevírá bolestivé téma života s endometriózou – nemocí, která často zůstává nepochopená nejen ve společnosti, ale i mezi lékaři.

Všechny vítězné filmy spojuje schopnost zpracovat intimní zkušenost způsobem, který přesahuje individuální příběh a otevírá prostor pro širší společenskou debatu. Soutěž My Street Films tak i letos potvrdila, že krátký dokument může být silným nástrojem pro sdílení zkušeností a hledání nových perspektiv. Premiéra oceněných filmů proběhne na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, kde budou uvedeny za osobní účasti svého autorstva. Všechny filmy, které vznikly na letošních filmových workshopech My Street Films, budou navíc uvedeny v rámci programu Ji.hlava Online, a to v termínu od 2. do 15. listopadu 2025.

Více o oceněných filmech:

Natálie Danielová: Dcera jako sviňa (10 min)
Autorka ve filmu nahlíží do vlastní rodiny, jejíž fungování poznamenala bratrova nemoc a otcův odchod. S rodiči vede rozhovory, které mohou být nepříjemné, zároveň jsou ale zásadní pro pochopení rodinných vazeb, jež jsou sice narušené, ale stále přítomné. Snímek vznikal v rámci My Street Films workshopu v Ostravě pod vedením Mariky Pecháčkové.

Vyjádření poroty: „Velmi oceňujeme, kterak dokázala autorka na malé ploše rozvinout těžký příběh své rodiny. Příběh o nefunkčních rodinných vazbách a hranicích toho, co znamená stát při sobě. V nelehkém osobním tématu si dokázala udržet silnou autorskou vizi a syrovým způsobem autenticky zachytit rozklad své rodiny a toho, co znamená domov.“

—

Eliška Huclová: Neotvírat (8 min)
Snímek přivádí diváky na veřejné toalety, kde se kromě nezbytných fyzických potřeb často projevuje i potřeba osobního vyjádření. Nezřídka tu čteme vzkazy nešťastné, naštvané, podporující i vtipné. Autorka se ptá sebe i svého okolí: Co byste sem napsali vy, kdybyste se mohli naprosto uvolnit? Film vznikal v rámci My Street Films workshopu v Ostravě pod vedením Mariky Pecháčkové.

Vyjádření poroty: „Rádi bychom ocenili film, který velmi kreativním způsobem zachycuje téma úzkostí a strachů ze selhání v každodenním životě. Film Neotvírat naopak otevírá mnoho dveří. Tíživé téma zpracované s lehkostí, humorem a nadhledem. Ceníme nejen originální nápad a nečekané souvislosti, ale i detailní práci se sběrem materiálu.“

—

Natálie Holubová: Divizny (10 min)
Divizny nás zvou na návštěvu k autorčině babičce a její sousedce, které se denně setkávají, sdílejí své každodenní starosti, úvahy i vzpomínky. Film zachycuje okamžiky, které na jednu stranu působí všedně, zároveň ale ukazují hodnotu přátelství a sousedství. Film vznikal na workshopu v Praze pod vedením Terezy Reichové.

Vyjádření poroty: „Rozhodli jsme se ocenit citlivou sondu do života dvou sousedek v důchodu – Divizny. Autorka s lehkostí a laskavým humorem otevírá důležitá témata, jako jsou samota, hodnota přátelství, pomíjivost paměti a plynutí času. Vyzdvihujeme režijní přístup – observační styl a to, jak se s ním autorka zrale a důstojně vypořádává.“

—

Mariana Petřáková: Děloha+ (10 min)
Film pojednává o životě s endometriózou, bolestivým onemocněním, jenž dokáže zásadně snížit kvalitu života lidí, kteří jím trpí. Nemocní ovšem narážejí na limity současných medicínských znalostí a nepochopení ze strany lékařů. Film vznikal v rámci My Street Films workshopu v Praze, konzultovala jej Tereza Reichová a Adam Patyk.

Vyjádření studentské poroty: „Tento film s vyspělým autorským rukopisem nedává zjednodušující odpovědi na složité otázky, namísto toho je problematizuje a konfrontuje s nimi své diváctvo. Osobní vyjádření respondenstva klade do kontrastu s vnějším pohledem kulatého stolu Poslanecké sněmovny, čímž propojuje intimní a politickou sféru a ukazuje, jak se vzájemně ovlivňují. Na filmu je zároveň cenné bohaté množství použitého materiálu a šíře zvolených výrazových prostředků. Skrze rozhovory, analogové fotografie, veřejně dostupné záznamy a text dává slovo druhým, jimž projevuje pokoru a úctyhodnou míru empatie.“