my street films online – tam, kde právě jste 

1. sekce // není mi to jedno!

Sekce Není mi to jedno! je vyhrazena filmům, které se nebojí hledat odpovědi na palčivé otázky dneška. Prostřednictvím filmu a osobní perspektivy se autoři vyrovnávají s tématy, která nás přesahují, jako je stav životního prostředí, dostupnost bydlení ve městech nebo předsudky vůči přistěhovalcům. Filmy se tak stávají zároveň apelem, protože ve složitých problémech dnešní doby umí najít osobní příběh. 

91 metrů 

Tereza Černá 

 
Autorka se vydává na procházky se psem po jihlavském sídlišti a zkoumá odložené či vyhozené věci, které cestou potkává. Rutinní vycházka se tak stává dialogem s konkrétními místy a stopami, které po sobě zanechává konzumní společnost. Film hledá odpověď na otázku, v jakém okamžiku se pro nás věci stávají bezcennými, a tím reflektuje i naši společnosti a její vztah k materiálním věcem.

Pár slov k neposlušnosti 

Michaela Weingartová a Tereza Langrová

 

Autorky filmu se přidávají k ekologickému hnutí Limity jsme my a vydávají se do dolů, kde účastníci protestu vědomě porušují zákon. Neposlušnost, tradičně nesoucí negativní význam, se stává výrazem cesty k emancipaci a změně. Film sbírá výpovědi lidí, kteří jsou přesvědčeni, že výzvy spojené s klimatickými změnami nejsou v českém prostředí brány dostatečně vážně. Reportáž z akce Limity jsme my představuje jeden z možných způsobů angažovanosti, jíž je metoda občanské neposlušnosti.

Vidíš, Praha

Barbora Šimková

 
Autorka a její pětiletý syn dostali výpověď z městského bytu, jenž téměř třicet let obýval režisérčin děda. Film ilustruje dopady masového turismu a bytové politiky magistrátu na život obyvatel hlavního města. Osobní dokument o (ne)možnostech bydlení v centru Prahy je sociálně angažovaným příspěvkem k problému gentrifikace velkých měst.

Ve jménu bezpečnosti

Markéta Janků

 
Co se děje se společností v dobách krize? V období prvního lockdownu se autorka zamýšlí nad důvody, které ospravedlňují, jak společnost a státní moc mnohdy rozporuplnými způsoby brání vlastní bezpečnost. Tři příběhy z období první vlny koronavirové krize autorka esejistickým způsobem rozvádí a nabízí prostor pro diváckou reflexi strachu a paniky, potřeby najít viníka či ochoty obětovat některé osobní svobody ve jménu bezpečnosti.

Portrét klimatického žalu

Štěpán Lohr, Ondřej Mazura

 

Autoři filmu nechávají volně plynout komponované obrazy prostředí karlínských kanceláří a golfového hřiště. Zvuková stopa filmu se odpoutává od obrazu, aby v ní mohli zaznít hlasy těch, kteří zažívají silné obavy o budoucnost naší planety. Mnohdy absurdní záběry ze života ve velkoměstě se spolu s mluvenou výpovědí spojují ve vizuální esej o osobním prožívání klimatického žalu. 

Černý most

Širín Nafariehová

 
Režisérka česko-íránského původu a její kamarádky se odváží k osobnímu setkání s účastníkem protiimigrantské demonstrace, kterého po bližším seznámení opatrně konfrontují s jeho názory. Osobně laděný dokument je záznamem těchto setkání a ilustruje možnosti i limity vzájemného dialogu.