Online přehlídka filmů My Street Films – tam, kde právě jste letos přichází s filmovým výběrem, který jsme nazvali Umění čelit. Představujeme filmy, jejichž autorky a autoři se rozhodli reagovat na konflikt, který zažívají ve vztahu ke světu, k sobě samým či ve vztazích k ostatním lidem.
Umění čelit je opakem útěku, útoku či zamrznutí. Může se při něm křičet, konfrontovat, ztrácet půdu pod nohama, přemýšlet o vlastní smrti, zacpávat si uši nebo pěstovat své strachy v Petriho miskách. Je to boj obrácený dovnitř. Jeho síla spočívá ve schopnosti udržet si kontakt s ohniskem zranění a v práci s vyvolanými emocemi, které se stávají součástí tvůrčího procesu. Na jeho konci není pouze výsledný film, ale též proměněná realita, kterou lze mít za vlastní.
Ve filmu Tinnitus autor zkoumá zdroje hluku městského prostředí a čím dál tím více se přibližuje vlastní schopnosti zastavit se a naslouchat. Touha proměnit mezigenerační tenze a hledání nových komunikačních cest ve vztazích spojuje autorky filmů Zkouška sirén a Spojení. Ve filmu Portrét klimatického žalu autoři čelí návalům klimatické úzkosti prostřednictvím pevně komponovaných obrazů a vizuální alegorie. Film Čistota půl zdraví je příběhem autorky, která posouvá hranice své obsedantně kompulzivní poruchy směrem ke schopnosti čelit vlastním strachům. Autorka filmu Ve jménu bezpečnosti nahlíží své obavy z bezpečnostních složek státu a otevírá prostor pro reflexi otázek důvěry v politice. Vztah s hluchoněmým přítelem zobrazuje film Co jsi říkal? a jeho autor čelí vlastním limitům v dorozumívání se prostřednictvím znakového jazyka. Autorka filmu Vidíš, Praha! spolu se svým pětiletým synem čelí situaci, v níž se musí vystěhovat z bytu, který patří městu. Ve filmu Černý most se čtyři dívky vydávají na demonstraci zaměřenou na obranu národa a proti cizincům, každá z nich přitom pochází z rodiny, kde jeden z rodičů není české národnosti. Jediné, čemu se nedá čelit, je smrt. Co se ale stane, když si připustíme, že Smrt je živá, jako to udělala autorka stejnojmenného filmu?