Lidé po staletí hledali pospolitost a utvářeli společenství především na základě podobnosti – ať už šlo o rasu, jazyk, zemi předků, náboženství, apod. Vzájemná podobnost značila důvěru a bezpečí, zatímco něco neznámého a odlišného vzbuzovalo strach. Co nás skutečně spojuje? V jaké míře se od sebe odlišujeme? Co je jiné a co divné? Kdo to posuzuje? A kdo rozhoduje?

Dnes je diverzita vnímána jako pozitivní hodnota. Drobné nuance a odlišnosti, které nemusejí být vidět na první pohled, utvářejí důležité vrstvy komplexní lidské osobnosti. Pokud biologové nahlížejí na diverzitu jako na základ stability ekosystému, pak kulturní, sociální, etnická, genderová a tvůrčí rozmanitost přispívá ke stabilitě společnosti, její otevřenosti, pružnosti i celkovému sebevědomí. Přestože být nějakým způsobem „jiný“ s sebou nese konotaci jisté abnormality, popsáním odlišností dochází k jejímu pochopení a přijetí. Zviditelňováním a tematizování jinakosti vytváříme kontrast strnulé fádnosti a uniformitě.

On-line přehlídka My Street Films představuje filmy, které tematizují odlišnost a oslavují jedinečnost a kreativitu. Jako autorky filmu Zlom vaz!, které názorně ukazují, jaké překážky s učením čekají na děti, pokud mají v hlavě nepořádného skřítka.

O kulturní jinakosti, hluboko zakořeněných předsudcích a strachu z neznámého, případně o kulturním vykořenění pak promlouvají filmy jako Černý most nebo Mezi…. Někdy je ale potřeba svou kulturní i jazykovou diverzitu bránit, třeba na palebné pozici minometčice, jako to dělá ukrajinská performerka Antonina ve filmu Qirim. Snímek Love U More zase přináší pohled rodiče na transgenderovou proměnu vlastního dítěte.

Odlišovat se ale můžeme i vnímáním a prožíváním světa a mírou intenzity podnětů, kterým jsme denně vystavováni. Autorky filmu V jednom světě, vesmíru přibližují, jak každodenní svět vnímají lidé s vysokou citlivostí. O snaze překlenout propast jinakosti, handicapu a ne/dorozumění pak vypráví dokument Co jsi říkal?

Mohou samozřejmě nastat situace, kdy se lidé zdají být naprosto identičtí – zvlášť, když jsou to jednovaječná dvojčata. Snímek Hledej dva rozdíly tematizuje hledání sebe sama, když člověk od dětství chodí po světě ve dvou. A nesměřujeme náhodou k životu v permakulturním prostředí, podobně jako rodiny ve filmu Komunita?